Ekologický chov včel
Nechceme se v tomto článku věnovat legislativě, předpisům nebo nařízením.
Nejdůležitější "věcí" nutnou k ekologickému chovu včel je postoj osoby, která se
chce tomuto oboru věnovat. V každém případě je nutné upustit od tradičního
chápání včelstva jako nástroje, který nám má přinést užitek v podobě včelích
produktů. Včely tu nejsou pro nás ale v první řadě pro přírodu jako důležitý
opylovač entomofilných rostlin. Samozřejmě včelí produkty jsou vítány ale nikdy
ne na úkor včelstva, které představuje dokonalý celek, hmyzí stát s unikátním
sociálním systémem a obdivuhodnou organizací umožňující přežití.
Včely se nikdy nepodařilo a ani nepodaří dokonale domestikovat jako "domácí
zvíře". Včela je hospodářské zvíře, vztahují se na ni veterinární zákony i
zákony o plemenitbě hospodářských zvířat a pod. Samotné životní pochody včelstva
to ale vůbec nemění. Existují si svým za miliony let vyvinutým způsobem života
beze změn. Jediné co člověk pro ně udělal bylo zavedení úlu a zavlečení
momentálně nejnebezpečnějšího parazita-Varroa destructor - Kleštičky včelího,
roztoče znepříjemňující život nejen včelám ale i včelařům. V současnosti se
začíná rozšiřovat další problém - úlový brouk - malého úlového brouka požírající
v úlu plásty a jejich obsah. Zatím je výskyt mimo Evropu, doufejme, že tak
zůstane i nadále.
V čem spočívá přirozený (ekologický) chov včel?
Dřevěný nástavkový úl, s oddělitelným dnem, víkem. Na ekologický chov včel
doporučujeme dřevěný nástavkový úl, s oddělitelným dnem, víkem a nástavky, které
slouží jako plodiště nebo medník. Nástavky jsou zaměnitelné a kompatibilní v
rámci farmy. Rámkovou míru záměrně neuvádím, není důležitá v ekologickém chovu.
Nástavky jsou vyrobeny způsobem dvojitého bednění, kde mezera je vyplněna
například slámou z žita, ovsa a pšenice. Uteplený nástavek má svůj největší
význam paradoxně ne v zimním období ale v létě, kde zabraňuje přehřívání úlového
prostoru. Včely se tak mohou více věnovat jiným činnostem než větrání úlu.
Ošetření povrchu úlů přichází v úvahu jen lněnou fermeží a barevnými hlinkou.
Syntetické nátěry a obecně plasty jako polystyren, styrodur jsou nepovolené a
tedy i nepoužitelné! Představují riziko nejen pro včely a včelaře ale i pro
přírodu již během výroby, životnosti a samozřejmě i po ní v podobě těžko
likvidovatelného organického odpadu. Včelaři se rádi chlubí svými ochranářskými
ambicemi, tak je dobré zapomenout na umělé hmoty ve včelařství.
Stanoviště včelstev musí být v oblasti, kde je ekologické zemědělství, v pásmech
ochrany vod, chráněných územích, v krátkosti je to možné tam kde není konvenční
zemědělství, dálnice, velkoměsta, průmysl, elektrárny a podobné přírodu
znečišťující výdobytky naší doby. Za spolehlivou vzdálenost se považuje okruh 3
kilometrů kolem trvalého stanoviště včelstev. Trvalé stanoviště musí být zvoleno
tak aby po celou vegetační sezóny byly přítomny dostupné zdroje pylu a nektaru.
Z hlediska ekonomického je třeba aby alespoň jedna - dvě plodiny se vyskytovaly
v takovém počtu, které umožní získat i med určený k prodeji.
Hlavní zásady ekologického chovu včel se dají vyjmenovat v několika bodech:
1. včelstvo má svůj způsob života vytvořen za více než 20mil. let
2. včely potřebují pro svůj normální život: klid, prostor, pastvu, pořádek a
porozumění vůči jeho potřebám
3. rojení včel nebrání! Raději poskytneme prostor na stavbu díla a přinesené
zásoby medu a pylu. Pokud se včelstvo vyrojí je to jeho potřeba zakořeněná v
genomu. Ani šlechtěním se to nedá změnit jak se někdo marně pokouší. Rojení je
přirozený způsob rozmnožování včely medonosné, jeho omezování je hloupost.
Neprovádíme tedy práce typu: zastřihávání křídel matek, vylamování matečníků ...
Rojení se snažme využít ve svůj prospěch. Matky z rojů patří mezi
nejkvalitnější, samozřejmě jsou i odchylky ale to je i v umělých odchovech
včelích matek.
4. Neničte trubčí plod za účelem likvidace Varroázy. Předpisy ekologického chovu
to sice dovolují ale taková forma potírání výskytu Varroa patří k abnormálnímu
jednání. Včelstvo každé ví kolik potřebuje trubců pro svůj normální vývoj. Je to
geneticky zakódované. Úspěšnost této "metody" je odborně prokázána na 20% což je
málo, je to i pracné a časově neekonomické.
5. Výskyt Varroa destructor ve včelstvu není nemoc ale parazitóz! Boj proti ní
provádíme jedinou u nás povolenou organickou kyselinou mravenčí o koncentraci
85%. Její odpařování a tedy i účinnost "svěříme" na odpařovače krátkodobé nebo
dlouhodobé, podle potřeby ale vždy úředně povolené. Používáme jen kyselinu
mravenčí v několika cyklech.
6. Na oddělení plodiště a medníku je nutné použít mřížku, hlavně, když na
medníkové plásty používáme panenské (nezaplodované dílo)
7. Odebírání medníkových plástů je buď klasické - pomocí smetáku nebo v době
zvýšené rojivosti pomocí včelích vykluzů.
8. Včelstva ponecháme dostatečné zásoby glycidovým zásob na přežití období kdy
nemají přísun potravy z přírody. Pokud takové zásoby nemají doplníme jejich
ekologickým cukrem nebo nejlépe vlastním medem.
9. S kontrolovaným ekologickým chovem včel je spojeno i množství evidence a
papírování. Přechod z konvenčního chovu na ekologický zahrnuje značné materiální
a finanční náklady. Každoročně jsou náklady na kontroly inspekční organizace,
rozbory vzorků, poplatky za certifikáty ...
Vytáčení medu v nerezovém medometu Ekologický způsob obhospodařování včelstev je
poměrně nový obor v rámci tohoto ušlechtilého a potřebného odvětví zemědělství.