Včelí úl s přirozenou stavbou díla
Odborná včelařská literatura je takovým katalogem na prodej
včelařských potřeb a doporučuje metody, abyste byli "dobrý" a poslušný včelař.
Dříve nebo později zjistíte, že to co čtete o včelaření, které vám včelařská
literatura doporučuje, je obvykle reklamou na dodavatele včelařských potřeb,
léčiv, oddělků a včelích matek. Přírodní techniky včelaření nabízejí úlovou
sestavu, která je plně automatická, protože úl stačí otevřít jednou do roka a to
při medobraní. S takovými názory se dostanete do opozice vůči včelařům, jejichž
pretechnizované včelaření za posledních 150 let zcela odstranilo přírodní
způsoby ve včelařství a donutilo celou včelařské obec, aby každé včelstvo bylo
registrováno, že každý včelař musí sledovat včelstvo jeho častým rozebíráním a
podle výsledku monitoringu ho chemicky ošetřit.
Dnes používáme techniku zmenšování úlového prostoru na zimu. Takto prováděné
praktiky jsou z pohledu včel nepřirozené, protože jim průběžně měníme velikost
úlu během celého roku, nedopustíme, aby včely seděli ve velkém prostoru a mohli
podle toho plodovat a plnit prázdné buňky medem. Když neposkytneme včelstvu
trvale velký úlový prostor, bráníme matce během celého roku využít její rezervy,
které má na budování obrovského hnízda, každá matka pak využije prostor na růst
včelí populace a takové včelstvo dokáže přinést velkou snůšku medu.
Lorraine Langstroth se možná mýlil
Lawrence Lorraine Langstroth si neuvědomoval, že jeho rámky jsou pro včely nepřirozené a příliš nízké, protože se domníval, že dobrá královna vždy vytváří hnízdo kulovitého tvaru a že pokud toto hnízdo zvětšíte bude se snažit vždy posouvat kulovité hnízdo a klást vajíčka směrem nahoru kde jsou zásoby medu. Netušil, že včelí mezera mezi nástavky vytváří mrtvý prostor, který neumožňuje šířit teplo přes voskové dílo k zásobám medu.
Plástev má dát matce dostatek prostoru na vytváření kruhových
koláčů s plodem a zároveň musí poskytovat včelám teplé zásoby s medem bez
jakéhokoli přerušení mezi zásobami a plodem. Langstroth se však musel
přizpůsobit řezivu, které v té době produkoval dřevařský průmysl o šířce deset
palců, což je 25,4 cm.
Dnes používají včelaři velmi nízké rámečky. Nutí matku klást vajíčka do elipsy a
včelstvo tím pádem nevytváří chomáč ve tvaru koule, ale v podobě zploštělého
koláče. Včely často nevyužívají na stavbu plástů celý prostor rámečku a nad
spodní látkou rámečku vzniká nedostavěná prostor vysoký nejméně 10 mm. Když k
tomu přičteme tloušťku spodní laťky 10 mm, včelí mezeru mezi patry 8 mm a výšku
horní laťky rámečku 19 mm, vznikne mezi patry úlu mrtvý prostor vysoký 47 mm.
Včelí mezeru 8 mm mezi patry včelař z pohodlnosti technicky zvětšil šestkrát na
přibližně 5 cm. To už je překážka, která brání matce vytvářet kompaktní hnízdo
do kruhu a budovat tak silné včelstvo. Těch 5 cm je zároveň pro chomáč
nepřekonatelnou překážkou na jeho cestě za zásobami. V nízkonástavkovém plodišti
s uzavřenými rámečky se včelstvo nebude nikdy cítit pohodlně, protože takový úl
nesplňuje požadavky matky na stavbu velkého hnízda a tím pádem silného včelstva,
které dokáže využít každou snůšku.
Nástavkové úly musí poskytovat včelstvu dostatek prostoru
Mrtvý prostor brání šíření tepla přes voskové dílo k zásobám
medu, které jsou uloženy nad plodištěm a včely je mohou odebírat jen při
udržování vyšší teploty v úlu. Nemohou odvíčkovat buňky s medem, pokud vosková
plástev není dostatečně zahřátá. Opačná situace je v hnízdě s přirozenou
stavbou. V takto situovaném plodišti mají včely veškerý prostor k dispozici,
který potřebují na vybudování velkého hnízda a trvale nabídnut velký úlový
prostor je pro včely nejlepším stimulem vytvářet silnou populaci sezónu po
sezóně. V nepřerušeném vysokém plodišti jsou zásoby s medem uloženy nad
plodem a je tam dostatek místa na velké zásoby pylu.
Třeba si uvědomit, že velikost zásob medu se rovná velikosti množství plodu,
proto zásoby s medem a pylem musí být v každém ročním období dostatečné, což je
podmínkou nejen pro obživu včel, ale ještě důležitější je, aby velké rezervy
medu umožňovaly matce na začátku každé sezóny rozvíjet obří plodové těleso. I
když začátek sezóny bývá každý rok chladný, dostatečné množství zásob v dosahu
chomáče je pro včelstvo motivací a skutečným urychlovačem růstu.
Proč je tak důležitý dostatek prostoru v nástavkových úlech
Dalším důvodem pro udržování dostatečného prostoru nad plodištěm a pod ním, je snůška. Nektar obsahuje 80% vody a 20% cukrů. Včely obohacují nektar o enzymy, zbavují ho vody a přeměňují na med. Úl je takový odpařovač, ve kterém včely odpaří vodu z nektaru nalitého v buňkách prouděním vzduchu když odpařování urychlují větráním úlu na česně. Je to pro včely namáhavá práce, protože kvalitní med musí obsahovat 18% vody. To znamená, že z každých 1000 cm3 nektaru přineseného do úlu, což je jeden litr, včely nakonec uloží do plástů 250 cm3 medu, čili čtvrtinu z doneseného nektaru. Odpařováním přebytečné vody z nektaru získávají včely pro sebe další výhodu v horkých letních dnech tím, že nektar ukládají do všech prázdných buněk v celém úlu, odkud ho po zpracování přenášejí nad plodiště. Na chlazení úlového prostoru využívají známý fyzikální efekt vodních par, které odebírají z úlu přebytečné teplo a ochlazují ho.
Silná včelstva přinesou mnohem více medu
To hovoří jasně o potřebě velkého úlového prostoru na zpracování nektaru a jen velká populace včel dokáže přinést do úlu jeho velké množství a zpracovat ho. Velká populace včel určuje množství vyprodukovaného medu, přičemž platí pravidlo, které říká, že dvakrát silnější včelstvo nepřinese dvakrát více medu, ale čtyřikrát více. Pokud 10000 dělnic donese 1 kg medu, tak 20000 dělnic 4 kg, 30000 = 9 kg, 40000 = 16 kg, 50000 = 25 kg, 60000 = 36 kg. Je to otestované a osvědčené v praxi dr. Farrarem a publikované v roce 1937.