/header.jpg

Typy úlů

Rámkové míry

Společně s příchodem rámků v dnešní podobě se objevily i mezistěny, které bylo nutno nějakým způsobem upevnit. Pro tento účel slouží drátkování rámků. Vzdálenost jednotlivých rámků byla zajištěna a udržována pomocí různých vymezovačů, takzvaných mezerníků, které jsou i dnešních dobách prakticky nepostradatelným zařízením.

Při výrobě rámků se používají lišty silné 8-10 a široké 20-25 mm. Nejčastěji se pro nástavky používají lišty ze dřeva lipového, olšového, topolového nebo smrkového. Vždy bez suků. Pro větší rámkové míry se na výrobu bočních lišt používá spíše tvrdší dřevo, jako je například bukové. Rámek je díky tomu pevný a nezdeformuje se. Po důkladném očistění nástavky můžeme vícekrát znova zadrátovat a použít. Navíc, při dodržení odpovídajících tvarování bočních lišt podle Hoffmanna, nemusíme používat mezerníky.

Úly i včelaření se vyvíjelo a tak postupem času vznikaly mnohé druhy a velikosti rámků. Vývoj byl hnán názory, přesvědčením a zkušenostmi jednotlivých včelařů a samozřejmě také i různými snůškovými podmínkami a kulturním pozadím. Některé rámky se naplno osvědčily, jiné padly v zapomnění pro svou nepoužitelnost. Dnes se používají hlavně rámky pravoúhlé o větších rozměrech, jelikož se při přístupu shora snáze a lépe usazují.

Z těch zahraničních rámků, které se v našich zeměpisných šířkách osvědčily a které našly použití přímo po aplikaci metody nástavkových úlů, je možno jmenovat Dadant (43,5 x 30 cm) a Langstroth (44,8 x 32,2 cm).

Langstroth a dadant

Jestliže hledáte ten nejstarší a nejrozšířenější úl na světě vůbec, pak právě Langtroth je tím pravým. Úl vymyslel a poprvé sestavil Langstroth, včelař se Severní Ameriky, podle kterého také úl nese své jméno. Úl měl původně základní rámkovou míru 45x23 cm, je určen pro deset rámků na studenou stavbu a má oddělitelné dno.

V Americe se kromě langstrothu rozšířil Dadantův úl s rámkovou mírou Quinby 47x31 cm. V dalším vývoji se u úlů langstroth a dadant sjednotila postupně rámková šíře na 45 cm, výšky rámků na 13,6; 15,9; 23,2; a 28,6 cm s 8 až 12 rámky na studenou stavbu. U těchto druhů se také ustálilo odnímatelné dno.

Kromě toho, že je dno odnímatelné, je i často otočné. Otočením dna včelař může změnit výšku česna na výšku 1 centimetr nebo 4,5 centimetru. Současně s tím se takto mění i výška podmetu. U těchto úlů se nejčastěji používají nástavky s 10 rámky, přičemž se výhradně jedná použití rámků Hoffmanova typu.

V běžné praxi se nejčastěji setkáte s rámky plodištními s výškou rámků 23 cm, tříčtvrteční s 16 cm rámky a mělké s 13,5 cm pak jako medníkové pro produkci vytáčeného medu i medu plástečkového. Pro zaměření produkce medu plástečkového používejte kazety o velikosti cca 11x11 cm v rámcích o výšce cca 12 cm. Stěna úlu je jednoduchá o síle cca 1 palec. tj. 2,5 cm.

Úly přístupné zadem

Včelaření bylo v Evropě jakýmsi „kutilským rolničením“. Stačilo vám trocha dřeva a zručnost a mohli jste mít úl. Tak se stalo, že pro chov včel si mnoho včelařů zkonstruovalo vlastní a originální typy úlů.

V naší zemi jsou velmi rozšířené úly přístupné zadem, takže si je přiblížíme jako první. Bylo by nad lidské síly a navíc i zbytečné vyjmenovávat je všechny podle druhů, zvláště když mnozí včelaři mají úly podomácku vyrobené. Nejprve si zadem přístupné úly rozdělíme dle staveb na příčnou teplou stavbu a podélnou studenou.

Příčná neboli teplá stavba má rámky umístěny rovnoběžně s čelní stěnou úlu, kde je umístěno česno. Pro manipulaci s rámky je musíme vytahovat jeden po druhém kleštěmi. Pokud prohlížíme zadní 3 až 4 rámky, není to nic hrozného, pokud ale chcete kontrolovat rámky blíže k česnu, práce se silně komplikuje. Je to těžké, dlouho trvající a naprosto nepohodlné jak pro vás, ale hlavně pro včely. Nezřídka se ztratí matka, často můžete pozabíjet několik dělnic rozmačkáním na stěně úlu.

Jisté ulehčení práce přinesla konstrukce vysouvacího zařízení, které rámky zavěšuje na kolejnice. Na nich pak všechny rámky mohou vyjet do zezadu přivěšené bedny, ve které pak pracujete jako s úlem přístupným ze shora. Jenže toto zařízení vyžaduje častou údržbu, aby jej včely například nezastavěli.

Podélná či studená stavba má rámky kolmo na česnovou stěnu, takže mohou být vytahovány jednotlivě a nezávisle na sobě. Mezi plásty je však poměrně malá mezera, takže nejprve vždy musíte vytáhnout první plást, čímž získáte prostor. Další plásty pak posunete do uvolněného prostoru, jako když otáčíte list knihy, a vytáhnete. Takto si úl vysloužil přezdívku „listovák". Toto uspořádání bylo jasným pokrokem proti příčným stavbám, ovšem brzy se ukázalo, že ani toto není příliš jednoduché. Plásty zastavěné a naplněné ztěžknou a navíc se hodně mačkaly včely. Dalším problémem byl i včelařův dech, může se to zdát komické, ale opravdu, včelařův dech dráždí včely. A u těchto úlů, kde se pracuje ve výši očí, se jedná o skutečný problém.

Mezi společné znaky teplých a studených staveb patří rozdělení na plodiště a medník. Prostory jsou odděleny mateří mřížkou, která je občas zabudována i natrvalo jako pevná součást úlu. Krmení a dokrmování včel je možné skrze vestavěná krmítka na bočnici.

Výhodou zadem přístupných úlů je, že můžete postavit například dva na sebe, mají totiž malou potřebu místa. Tím pádem se ideálně hodí se do včelínů a na kočovné včelnice. Navíc se při práci nemusí vynakládat mnoho síly, což ocení hlavně fyzicky slabší nebo znevýhodnění včelaři (nebo vnoučkové silných včelařů).

Úly přístupné horem

Úly přístupné horem jsou pro svou obsluhu pohodlné, snadno přístupné a pomalu se rozšiřují i u nás. Princip úlu přístupného horem se stal oblíbeným a plně efektivním ve chvíli, kdy bylo odděleno pevné dno a jako volný díl umožnilo vzájemnou záměnu nástavků. Tak byl vlastně vytvořen nástavkový úl dnešního typu.

Přehled nástavkových systémů v ČR

O nesporných výhodách nástavkových úlů bylo přesvědčeno i státní vedení a to již v roce 1985, kdy bylo přikročeno k inovaci vyráběných úlů. Z vyráběných typů zůstaly jen ty nástavkové druhy a výroba úlu Budečák a Moravský univerzál byla zrušena, jelikož nevyhovovaly základním požadavkům soudobého včelaření.

Všechny úly dnes vyráběné mají ucelenou konstrukci dna i stropního krmítka s víkem. Dno je oddělitelné, má podmet o výšce asi 100 mm, je možno do něj vložit rošt (zábrana proti stavbě v podmetu) a zespodu je vybaven větráním pro převoz (kočování). Velikost česna je nastavitelná na výšku 6 nebo 15 mm pomocí vložky, bez ní má Česno výšku 25 mm s délkou přes celou šíři dna. Po odklopení zadní záklopky se podmet stává plně přístupný po celé šířce dna.

Úl nástavkový TACHOVSKÝ

Tento úl se vyráběl již před inovací úlů. Nástavek tachovského úlu zůstal spíše beze změn, jediné konstrukční změny se týkaly dna a krmítka s víkem, ovšem byly to spíše dílčí úpravy. Nástavek úlu má dvojitou stěnu, která ej zateplena polystyrénem o šířce 30 mm. Úl je jinak navržen pro 9 rámků 39x24 cm pro studenou stavbu.

Úl nástavkový BUD

Jedná se o moderní úl, který ej vybaven odnímatelným dnem a víkem, jenž obsahuje plastové krmítko. Nástavek úlu je zateplen 20 mm polystyrénu. Úl pojme 11 rámků o rozměrech 39x24 cm. U druhu BUD máte možností volby mezi teplou nebo studenou stavbou. Úl se standardně dodává se 2 nebo 3 nástavky.

Úl ČECHOSLOVÁK

Úl čechoslovák vznikl z takzvaného jednotného úlu. Čechoslovák je v základním provedení vybaven dvěma nástavky z dvojitých stěn. Ty jsou utepleny dvěma centimetry polystyrénu. Nástavek pojme deset rámků o rozměrech 37x31 cm. I zdě máte možnost zvolit mezi teplou nebo studenou stavbou.

Včelí obchod - Včelí nástavkové úly - Kopírování obsahu je zapovězeno - JaHan s.r.o. - O. Hanys a J. Jansa