/header.jpg

Historie včelích úlů

Nejstarší nálezy umělých obydlí medonosných včel pocházejí ze starověkého Řecka. Jedná se hliněné nádoby válcovitého tvaru, které byly velmi pokrokové, neboť se daly bez větších obtíží přenášet. Udivující jistě je, že tyto úly zřejmě vynalezli již staří Egypťané, jak naznačují hieroglyfické záznamy datované do 4. tisíciletí před Kristem. Přes stáří těchto úlů lze i dnes nalézt funkční exempláře, a to například v některých oblastech kolem Středozemního moře, jako je Palestina či Sýrie, kde se takto stále ještě včelaří.

Starořímské včelařství

Teprve Římané obohatili včelařství o jiné typy úlů, než byly hliněné úly s česnem v přední části a s odnímatelným víkem vzadu. Římské úly byly mnohdy zabudované přímo do zdí budov s pomocí různých výklenků. Tento typ úlů se mohl obsluhovat buď zepředu či pouze ze zadu z pohodlí domova. Podstatnou nevýhodou takových to úlů byla jejich nepřenosnost a hlavně špatná regulace tepla, kterou neumožňovaly především chladné zdi. I přesto i dnes můžeme narazit na funkční římský úl.

Kromě těchto domovních úlů se, kterými jsme se mohli setkat hlavně v bohatých statkářských vilách, měli Římané například i fenyklové úly. Jejich úl vyráběný ze stonků fenyklu se podobal našemu slaměnému. Uvnitř se nacházela hlína, kterou byl úl vyztužený, a pro včely se zdál ideální.

K vynálezům Římanů patřily i úly korkové a úly tvarů cylindru vyráběné z pálené hlíny, které se příliš neosvědčovaly kvůli své špatné izolaci.

Včelí úly v našich zemích

Díky lesům, které bohatě obrůstaly naši zemi, naši předci dlouho nemuseli příliš přemýšlet nad podobou umělých příbytků pro včely, zpočátku pouze napodobovali jejich přirozené domovy. Tehdejší úly se podobaly dutým špalkům s česnem ve spodní části. Po čase, hlavně kolem 16. století se tyto úly, takzvané brtě, začaly zdobit a vyřezávat do tvarů tváří a zoomorfních motivů. Byly to vlastně takové úly-totemy.

Ne každý včelař tento způsob včelaření uplatňoval. Někteří provozovali takzvané „brtnictví“, které bylo založeno na vyhledávání přirozených včelstev v lese a odebírání přibližně jen poloviny plástů, aby včelstvo úlu docela nezahynulo.

Avšak ani jeden z tehdejších včelařů u nás neměl možnost bezprostředně sledovat život v úlu, žádný typ včelího obydlí u nás nebyl rozebíratelný. Tím pádem se nemohlo ani včelařství jako takové rozvíjet, neb základem toho je porozumění životu včel.

Vývoj úlů ve světě i u nás

Jak už bylo řečeno výše, první známky včelích úlů byly nalezeny již ve starém Egyptě. Včely se zde chovaly v tzv. hliněných ležanech.

Evropa se držela o několik kroků zpátky kvůli své oblibě lesního včelaření, které se mělo možnost od svých neumělých počátku nemálo rozvinout. Včelstva již nebyla jednorázově ničena a navíc bylo vyvinuto mnoho ochranných i pomocných nástrojů.

Prvním náznakem počátku dnešního principu včelaření bylo napodobení přirozeného obydlí lesních včel, připravení dutého špalku a instalování tohoto úlu v blízkosti lidského obydlí. Tyto špalkové úlky se dělily na stojany a ležany. Jejich obliba postupně rostla a brtě pomalu ustupovaly do ústraní. Během patnáctého a šestnáctého století se u nás začaly objevovat první bedněné úly a úly typu košnice.

Velkým pokrokem bylo vynalezení dělitelného úlu, díky kterému včelaři získali především lepší přístup k včelstvu. Z Rodné Francie se tento typ úlu rychle rozšířil po celé Evropě. Další posun vpřed nastal ve chvíli, kdy vznikla myšlenka samostatných rámků, které by se daly z úlů libovolně vyjímat. Možná kvůli notné dávce konzervativnosti si naši včelaři zpočátku nové úly příliš neoblíbili. V devatenáctém století se u nás nejvíce vyskytoval stále úl špalkový či nedělený úl s přístupem ze zadu. Opravdová revoluce měla však ještě nastat:

V polovině tohoto století sestrojil v Americe L. L. Langstroth tzv. nástavkový úl, kterým byla započata nová éra včelařských úlů téměř po celém světě.

Vývoj úlů na našem území

K nám se tento pokrokový úl dostal až na konci 19. století a roku 1904 u nás byla na včelařském sjezdu v Brně schválena jednotná míra rámku, a to 39 x 24.

Přesto na našem území stále převládal počet nedělitelných úlů s pohyblivým dílem, ke kterým měli včelaři přístup ze zadu, i na počátku 20. století. Jejich rozdíly bývaly nepatrné, spíše by se dalo říci, že si je včelaři přizpůsobovali konkrétnímu prostředí, a proto většinou získávaly svá označení podle území, na kterém se vyskytovaly.

Dělitelným úlům naši včelaři nechtěli dát šanci. Kompromisem se stal úl, do kterého měl včelař přístup zadem i vrchem nazývaný „Budečák“, „Universál“ a podobně. Dále byla porušena jednotná míra a vyrábět se začaly úly o rozměrech 39 x30 a nízkými rámky.

U nás k již klasickým nedělitelným úlům s přístupem ze zadu patřilo více než 70 % všech včelích úlů na našem území ještě v polovině 20. století. Oblíbenost úlů dělitelných se držela pod slabými 7 %. Přestože výroba starší typů úlů byla zastavena, nepoměr mezi nemoderními včelími příbytky a těmi moderními zůstával. Stále setrvávaly spory o konstrukci nejvhodnějšího úlu, dokonce se začala objevovat snaha obnovit výrobu starých včelařských pomůcek.

Na základě schválení jednotné míry rámků 37 x 30 vnikl roku 1960 jednotný úl Čechoslovák. Doposud jednotný rámek 39 x 24 se přestal vyrábět, přesto čeští i slovenští včelaři, u nichž se jednalo o zrušení rámku 42 x 27,5, raději zůstávají u svého zavedeného zařízení. Čechoslovák tedy neplní svou funkci sjednotitele a pouze rozšiřuje trh. Mezi roky 1948 a 1989 se u nás začaly ve velkém budovat včelařské podniky. I ty se zapojily do vývoje úlů u nás. Vznikl úl Pětiletka, úl Lesan a Tachovský úl, který byl pro velkoprovozny dobře uzpůsoben.

Nízkonástavkové úly, u nichž lze nalézt odlišnosti v rozměrech rámků i způsobem izolace, si někteří naši chovatelé včel začínají ověřovat již v 90. letech. Tyto úly se vyznačují možností práce s celými nástavky a matka není omezována mateřskou mřížkou. K tomuto typu patří dnes úly Optimal a Slezan.

Nesmíme opomenout události roku 1985, kdy komise ÚV ČSV navrhla přerušení výroby úlů Budečák a Moravský univerzál a na trh se dostal nový tenkostěnný nástavkový úl.

Včelí obchod - Včelí nástavkové úly - Kopírování obsahu je zapovězeno - JaHan s.r.o. - O. Hanys a J. Jansa